Školní řád

SKOLNI_RaD_NOVELA_OD_1.9.2026.docx

 

 

 

4.2 Režim při akcích mimo školu

1. 1. Při akcích mimo školu nesmí připadnout na jednu osobu vykonávající dohled nad žáky více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může s ohledem na náročnost zajištění BOZP žáků stanovit ředitelka školy. Organizující pedagog projedná s vedením školy zajištění BOZP, vyplní příslušný formulář o konání akce a do tří dnů po jejím konání odevzdá zástupcům ředitelky vyhodnocení akce. Pro pořádání škol v přírodě platí samostatná směrnice.
   2. Při akcích mimo školu zajišťují učitelé nebo zaměstnanci školy dohled 15 minut před stanovenou dobou shromáždění. Místo a čas shromáždění žáků i skončení akce prokazatelně oznámí pedagogičtí pracovníci zajišťující dohled nejméně dva dny předem zákonným zástupcům prostřednictvím elektronického informačního systému školy EduPage nebo informačního lístku s návratkou.
   3. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase.
   4. Při přecházení žáků na určené místo se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před uvedenými akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, kurzy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
   5. Součástí povinné výuky je také výuka plavání ve dvou ročnících I. Stupně.

Výcvikové kurzy

Škola může organizovat výcvikové kurzy a další akce související se vzděláváním podle svých organizačních a personálních možností. Podrobnosti o jejich konání, podmínkách účasti a bezpečnostních pravidlech stanoví škola pro jednotlivé akce samostatně.

1. 1. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity školy jako výjezdy do zahraničí, bruslení atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné potvrzení (v dílčích případech může škola vyžadovat i lékařské potvrzení).
   2. Při zapojení školy do soutěží zajišťuje bezpečnost a zdraví žáků po dobu dopravy vysílající škola, pokud se se zákonnými zástupci nedohodne jinak. O jiném způsobu je veden písemný záznam. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků spolu s dohledem naší školy organizátor.
   3. U soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje BOZ žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonnými zástupci nedohodne jinak.
   4. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
   5. Pro pořádání akcí konaných mimo budovu školy mohou platit zvláštní směrnice školy aktualizované školou.
   6. Za dodržování předpisů o BOZ odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelkou školy.
   7. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.
   8. Pro závažnou nekázeň může být žák z účasti na mimoškolní akci vyřazen a bude mu ve škole určen náhradní program. Závažná a opakovaně řešená nekázeň může být důvodem jeho neúčasti i na dalších mimoškolních akcích. O této situaci rozhoduje ředitelka školy, vedoucí akce nebo vedoucí kurzu.

4.3 Prevence šíření infekčních onemocnění

Při zjištění infekčního onemocnění informuje zákonný zástupce třídního učitele, popř. vedení školy, žák zůstává izolován v domácím prostředí. V případě výskytu pedikulózy (vší) je zákonný zástupce povinen žáka izolovat v domácím prostředí po nezbytně dlouhou dobu tak, aby po návratu do školy nehrozilo nebezpečí dalšího šíření. Vši dostatečně účinně nereagují na chemické preparáty, proto je nutné i manuální vybírání hnid, popř. ostřihání vlasů. Pokud zákonný zástupce povinnost nesplní, bude škola nucena obrátit se na OSPOD. Vyskytnou-li se vši ve třídě, informuje o této skutečnosti vyučující zákonného zástupce, který si ve stejný den dítě ve škole vyzvedne. Ostatní rodiče v příslušné třídě budou informováni písemně.

4.4 Podmínky pro uvolňování, omlouvání a dokládání nepřítomnosti dětí a žáků ve vyučování

1. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením v jednom dni (návštěva lékaře, úřadů, očkování apod.): rodiče si žáka, který odchází před skončením vyučování, vyzvednou osobně. Na II. stupni je odchod žáka možný také na základě předem zaslané písemné omluvy zákonného zástupce v elektronickém školním systému EduPage třídnímu učiteli; ten následně informuje ostatní vyučující. Omluva telefonicky, formou SMS či e-mailem není možná. Předem neohlášená nepřítomnost na odpoledním vyučování a na akcích školy musí být doložena písemně prostřednictvím omlouvání absence v systému EduPage.
2. Při odchodu ze školní budovy v době výuky musí mít žák souhlas třídního učitele (TU). V případě nepřítomnosti TU uvolňuje žáky učitel pověřený zastupováním TU nebo vedení školy.
3. V době školního vyučování může žák opustit školní budovu pouze po domluvě s třídním učitelem, popřípadě s vyučujícím, pokud si žáka zákonní zástupci osobně převezmou v učebně nebo v sekretariátu školy (jedná se například o nevolnost apod.).
4. Nepřítomnost žáka předem známou (nemoc, rodinné důvody) omlouvají zákonní zástupci osobně na místě nebo písemně pouze skrze školní informační systém EduPage do 3 dnů od začátku absence.
5. V případě náhlé nepřítomnosti žáka (nevolnost, nemoc) je zákonný zástupce žáka povinen ohlásit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka – v EduPage třídnímu učiteli.
6. V odůvodněných případech, zejména při opakované nebo jinak podezřelé absenci, může škola v souladu s § 50 odst. 1 školského zákona, školním řádem a metodickým doporučením MŠMT k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování (č. j. MSMT-780/2024-3, aktualizace k 30. 1. 2026) požadovat doložení nepřítomnosti žáka potvrzením ošetřujícího lékaře jako součást omluvenky zákonného zástupce. Za podezřelou absenci lze považovat zejména opakované krátkodobé absence navazující na víkendy nebo prázdniny, absenci v den předem oznámeného ověřování znalostí nebo jiné opakující se vzorce nasvědčující účelovosti. Pokud zákonný zástupce přes výzvu školy takové doložení bez vážného důvodu neposkytne, škola vyhodnotí další postup podle okolností konkrétního případu a platných právních předpisů.
7. O uvolnění žáka z vyučování pro předem známý důvod musí zákonný zástupce předem požádat. Povolení maximálně třídenní absence uděluje třídní učitel, o povolení delší absence je nutno žádat ředitelku školy písemně (s vyjádřením třídního učitele) – formulář je na webových stránkách školy nebo v sekretariátu.
8. Pravidelné uvolnění z jednotlivých hodin je možné písemnou žádostí rodičů prostřednictvím formuláře, který je možno stáhnout z webových stránek školy nebo si jej vyzvednout v sekretariátu školy.
9. Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
10. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

4.5 Řešení neomluvené absence

1. 1. Při 20 neomluvených hodinách svolá třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem výchovnou komisi (složení: zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce vedení), která z jednání provede písemný záznam.
   2. Při 50 neomluvených hodinách je třídní učitel povinen nahlásit neomluvenou absenci výchovnému poradci, který o této skutečnosti informuje OSPOD Cheb.

5 Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

5.1 Obecné podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví

- Děti a žáci jsou pravidelně poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví a požárních předpisech pověřenými pedagogickými pracovníky a třídním učitelem na začátku školního roku, před každými prázdninami a před konáním každé školní akce. O školním řádu jsou poučeni vždy na začátku každého školního roku nebo při jeho změnách. Zápis o poučení je prováděn do třídní knihy ve školní matrice.

5.2 Předcházení úrazům, uložení prostředků první pomoci, kontakty pro poskytnutí pomoci ve škole

1. 1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola všemi svými zaměstnanci. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitelka školy k zajištění BOZ žáků určit také a pouze tehdy, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
   2. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
   3. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy.
   4. V případě úrazu je první pomoc poskytnuta v sekretariátu školy, který je vybaven lékárničkou první pomoci. Kontakty na poskytnutí první pomoci: 155, 112.
   5. Lékárničkou první pomoci jsou také vybaveny kabinety učeben chemie, tělesné výchovy, učebna kuchyňky, výtvarné výchovy, fyziky, keramické dílny a školní dílny.

5.3 Postup při informování o úrazu

1. 1. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve vnějších a vnitřních prostorách školy nebo při akci pořádané školou, žáci hlásí ihned pedagogickému dohledu, který úraz zapíše do Knihy úrazů uložené a vždy dostupné v sekretariátu školy. Dohlížející pedagogický pracovník zapíše do knihy úrazů: pořadové číslo, jméno, příjmení, datum narození zraněného, popis úrazu a události, čas a místo, kdy k úrazu došlo, kým byl úraz ošetřen, zda byl způsoben jinou osobou a záznam podepíše.
   2. Škola vede evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při činnostech v rámci školy, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

5.4 Podmínky bezpečnosti při tělesné výchově, při činnosti v odborných učebnách, laboratořích a dílnách

- Při výuce v tělocvičně, dílnách, v odborných pracovnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelně poučení žáků v úvodní vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při této hodině chyběli. O poučení provede učitel záznam do třídní knihy – školní matriky.

5.5 Odpovědnost za žáky a řešení úrazů

1. 1. Škola odpovídá za žáky v době stanovené rozvrhem výuky žáka, včetně volnočasových aktivit, přestávek mezi vyučovacími hodinami a v době stravování.
   2. Žáci a zaměstnanci školy dodržují předpisy BOZ a PO; pokud zjistí závady nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech zaměstnance školy nebo nadřízeného a v rámci svých schopností zabránit vzniku škody.
   3. Pedagogičtí pracovníci sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují prostřednictvím sekretariátu co nejdříve zákonného zástupce nemocného nebo zraněného žáka.
   4. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.
   5. Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě všichni pracovníci školy první pomoc, zajistí ošetření žáka i jiné osoby lékařem. Všechny úrazy ihned hlásí v sekretariátu, závažnější úrazy obratem také vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dozvěděl první.
   6. Za otevření a zavření oken v učebnách je zodpovědný příslušný učitel.
   7. Dozírajícími pracovníky školy je prováděna kontrola přicházejících osob.

5.6 Prevence sociálně patologických jevů, prevence a řešení šikany ve škole

1. 1. K řešení sociálně patologických jevů a prevenci šikany ve škole vydává škola každoročně Školní preventivní program. Ten je součástí výchovy a vzdělávání po celou dobu povinné školní docházky žáka (řeší zdraví, poškození a podporu zdraví, nemoci a úrazy, drogovou závislost, alkoholismus a kouření, šikanování, vandalismus aj.). Program navrhuje metody a formy školní práce k osvojení preventivních ochranných kompetencí dětí a žáků, navrhuje konkrétní témata prevence do vzdělávacího procesu a doporučení pro osobnostní a sociální rozvoj dětí a žáků včetně průpravy v sociálních dovednostech.
   2. Projevy šikanování (včetně kyberšikany) mezi žáky jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Šetření šikany se řídí krizovým plánem školy.
   3. V případě, že žák, pracovník školy nebo zákonní zástupci žáků obdrží zprávu (např. sms, e- mail, nahrávka aj.) s ponižujícím a urážlivým textem, je potřeba tuto zprávu uložit, zálohovat a předat třídnímu učiteli, výchovnému poradci, metodikovi prevence nebo vedení školy.
   4. Projevy úmyslného ubližování, poškozování zdraví, věcí, šíření návykových a omamných látek nebo jejich napodobenin, kouření ve škole nebo v areálu či šikana jsou posuzovány jako hrubé porušování školního řádu.
   5. Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové a omamné látky nebo ve škole s nimi manipulovat. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu a užívání návykových či omamných látek v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je nutné mu v další konzumaci zabránit. Podle závažnosti stavu žáka posoudí pracovník školy ohrožení žáka. V případě, že žák je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a volá lékařskou službu první pomoci. Pokud akutní nebezpečí nehrozí, sepíše zaměstnanec školy písemný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol či omamnou látku) a vyrozumí vedení školy. V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol či užíval omamnou látku ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.
   6. Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci omamných látek nebo jejich napodobenin, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.
   7. Doporučené postupy při řešení sociálně patologických jevů, které se mohou ve škole objevit, řeší Krizový plán školy.

6 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany dětí a žáků

1. 1. U každého svévolného či nedbalostního poškození nebo zničení majetku školy (např. také učebnic), majetku žáků, pedagogických pracovníků či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od zákonného zástupce žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody způsoben žákem neúmyslně (dle vyjádření svědků a pedagogického pracovníka), na náhradu škody od zákonného zástupce žáka není právní nárok. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody se zákonným zástupcem žáka je vznik škody hlášen Policii ČR, přestupkové komisi města, případně orgánům sociálního odboru – oddělení péče o dítě.
   2. Dojde-li ke škodě na majetku školy způsobené žákem, prošetří třídní učitel/ka žáka okolnosti, za kterých došlo ke vzniku škody. Následně zváží výchovná opatření a dle situace se podílí na realizaci technických opatření a vymáhání škody.
   3. Projevy vandalismu jsou posuzovány jako hrubé porušování školního řádu.
   4. Žáci mají zakázáno využívat elektronickou síť školy pro soukromé účely.

 

7 Pravidla používání umělé inteligence ve škole

7.1 Základní princip

Umělá inteligence je ve škole vnímána jako vzdělávací nástroj, který může žákům pomáhat při učení. Nesmí však nahrazovat vlastní práci, myšlení a odpovědnost žáků.

7.2 Povolené využití

AI musí být vždy v souladu s pokyny učitele. Žáci mohou nástroje AI používat zejména k:

• vysvětlení učiva
• procvičování a studiu
• hledání nápadů a inspirace
• kontrole pravopisu a formulace textu
• učení cizích jazyků
• podpoře při programování

7.3 Nepovolené využití AI

Za porušení školního řádu se považuje zejména:

• • • vydávání práce vytvořené AI za vlastní práci žáka
    • použití AI při testech, písemkách a zkoušení bez souhlasu učitele
    • generování celých referátů, slohů, projektů či domácích úkolů bez přiznání použití AI
    • využití AI k podvádění nebo obcházení školních pravidel. Takové jednání je považováno za porušení pravidel hodnocení a školního řádu.

7.4 Povinnost přiznat použití AI

Pokud žák použije AI při tvorbě práce, je povinen řídit se pokyny učitele a na vyžádání uvést, jak byla AI použita. Učitel může stanovit, kdy je použití AI povoleno, omezeno nebo zakázáno.

7.5 Ochrana soukromí a bezpečnost

Žákům je zakázáno zadávat do AI nástrojů:

• • • jméno a příjmení osob
    • název školy a třídy
    • kontaktní údaje
    • fotografie osob
    • zdravotní nebo osobní problémy
    • informace o spolužácích nebo zaměstnancích školy
    • přístupová hesla a citlivá data

Porušení tohoto pravidla je považováno za závažné porušení školního řádu.

7.6 Zákaz zneužití AI

Je zakázáno používat AI k:

• • • kyberšikaně
    • vytváření falešných fotografií, videí či zpráv
    • vydávání obsahu vytvořeného AI za skutečný obsah jiných osob
    • urážení, vyhrožování nebo manipulaci

Takové jednání může být řešeno jako závažné porušení školního řádu.

7.7 Odpovědnost žáka

Za odevzdanou práci vždy odpovídá žák:

• i pokud použil AI
• i pokud AI poskytla chybnou informaci

8 Zveřejnění školního řádu, způsob seznámení a platnost

1. Školní řád je zveřejněn ve vestibulu školy a na webových stránkách školy.
2. Způsob seznámení žáků, zákonných zástupců a zaměstnanců školy se školním řádem a poučení o povinnosti dodržovat školní řád:

11. datum seznámení žáků s tímto školním řádem je uvedeno v jednotlivých třídních knihách školní matriky;

3. rodiče se seznamují se školním řádem a jeho případnými dodatky při zahájení školní docházky žáka nebo na základě oznámení školy elektronicky v systému EduPage;
4. zaměstnanci se seznamují se školním řádem vnitřním informačním systémem a na pedagogické radě; tento řád je směrnicí školy;
5. tento školní řád je závazný pro všechny žáky, zákonné zástupce a pracovníky školy;
6. dnem nabytí účinnosti této směrnice se ruší předchozí školní řád.

9 Přílohy školního řádu

Povinnou přílohou č. 1 tohoto školního řádu jsou Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vydala: Mgr. Vendula Khynychová - ředitelka školy

 

Přehled provedených změn pro školskou radu

Tento přehled shrnuje hlavní změny a doplnění zapracované do školního řádu před jeho předložením školské radě ke schválení.

1. Do úvodních ustanovení bylo doplněno vymezení role školy jako vzdělávací instituce, důraz na bezpečné a zdravé prostředí a vyjasnění součinnosti školy a rodiny ve výchovně-vzdělávacím procesu.
2. Do povinností žáků a zákonných zástupců byla doplněna pravidla pro sledování a doplňování zameškaného učiva prostřednictvím systému EduPage.
3. Byl výslovně doplněn zákaz pořizování a šíření audiozáznamů, videozáznamů a fotografií pracovníků školy nebo spolužáků bez souhlasu vyučujícího.
4. Do povinností zákonných zástupců byla doplněna pravidla respektující komunikace se školou a ochrany osobnosti zaměstnanců školy.
5. Do části o omlouvání nepřítomnosti bylo doplněno ustanovení o možnosti požadovat v odůvodněných případech potvrzení ošetřujícího lékaře.
6. Do přílohy k výchovným opatřením byl doplněn stručný postup školy při závažném nebo opakovaném porušování školního řádu, včetně možné součinnosti s externími institucemi.

 

Příloha

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a podmínky ukládání výchovných opatření (§ 30 odst. 2 a § 31 školského zákona)

Obsah:

1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (§ 30 odst. 2 školského zákona)

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

3.2 Stupně hodnocení chování

4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

7.1 Komisionální zkouška

7.2 Opravná zkouška

8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

9. Způsob hodnocení žáků cizinců

10. Formulář – Žádost o uvolnění žáka z vyučování

2 Podmínky ukládání výchovných opatření (§ 31 školského zákona)

1. Zásady a pravidla pro ukládání výchovných opatření (pochvaly a jiná ocenění, kázeňská opatření)

2. Kritéria pro uložení jednotlivých druhů a stupňů výchovných opatření

Při závažném nebo opakovaném porušování školního řádu škola v rámci svých kompetencí uplatňuje standardní výchovná opatření podle § 31 školského zákona a souvisejících právních předpisů. Mezi tato opatření patří zejména napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy a hodnocení chování podle pravidel stanovených v této příloze. Tato opatření směřují k nápravě chování žáka a k zajištění bezpečného a řádného průběhu vzdělávání.

Pokud jsou možnosti školy vyčerpány, žák vykazuje soustavné nezvladatelné chování, opakovanou agresivitu, závažně narušuje vzdělávání nebo svým jednáním ohrožuje bezpečnost a zdraví spolužáků či zaměstnanců školy, škola přijímá nezbytná ochranná a organizační opatření a vyžaduje bezodkladnou součinnost zákonných zástupců. Nepostačují-li opatření školy k nápravě nebo neposkytují-li zákonní zástupci potřebnou součinnost, škola bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.

Podle povahy obtíží může škola zákonným zástupcům doporučit nebo navrhnout spolupráci se školským poradenským zařízením, pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickým centrem, střediskem výchovné péče nebo dalšími odbornými pracovišti. V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví, při závažném násilném jednání, kyberšikaně, rozsáhlém vandalismu nebo při důvodném podezření na protiprávní jednání škola neprodleně kontaktuje složky integrovaného záchranného systému nebo Policii České republiky a dále postupuje v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci.

1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (§ 30 odst. 2 školského zákona)

1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

2. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.

7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích

pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména

vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů

školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které

ovlivňují jeho výkon.

10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou

náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační

období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a

přiměřeně náročně.

15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se

hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží

učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat

v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru

klasifikace za příslušné období.

16. Ředitelka školy je povinna působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.

17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím systému EduPage,

- u žáků 1. a 2. ročníku je klasifikace zaznamenávána i do notýsku pro klasifikaci,

- klasifikace uvedená v systému EduPage je rozhodující pro informovanost zákonných zástupců a pro stanovení závěrečné klasifikace z daného předmětu.

- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),

- případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období  navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech,

      popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a

      neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli

      klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných

      předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů výchovného

      zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do

      vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně

      opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval

      ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní

       termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po

       skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první

       pololetí nehodnotí.

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní

       termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září

       následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší

       vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého

       pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl,

       nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální

       přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.

       Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu

       dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

23. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo

       předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu

       ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka

       stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo

       krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

      žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

      Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

24. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí

      neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy

      již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce

      povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

25. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí

      neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování

      ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli; rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání v pedagogické radě.

2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního 

    řádu školy během klasifikačního období.

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením

    k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím systému EduPage,

- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),

- okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.

 

2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří,

- co mu ještě nejde.

- jak bude pokračovat dál.

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".

2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktických činností a

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

3. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo

pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

3.2 Stupně hodnocení chování

(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků.

4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení.

Prospěch

Chování

6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,

- analýzou různých činností žáka,

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň čtyři známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu žáka a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu žáka jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

  učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

7 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

7.1 Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, 

- při konání opravné zkoušky.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

- předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do školní dokumentace poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

7.2 Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitelka školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žákovi, který konal opravnou zkoušku:

 

Vykonání opravné zkoušky (poznámka ve školní dokumentaci)

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

 

Nedostavení se k opravné zkoušce

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

6. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

9 Způsob hodnocení žáků cizinců

1. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Při hodnocení těchto žáků se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 této vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka.

Žák – občan Slovenské republiky – má právo při plnění studijních povinností používat, s výjimkou českého jazyka a literatury, slovenský jazyk.

2. Škola při vzdělávání žáků cizinců postupuje v souladu s platnými právními předpisy a zohledňuje jejich jazykové možnosti a individuální vzdělávací potřeby.

3. Na konci 1. pololetí nemusí být žák cizinec hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by však žák nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamená to, že opakuje ročník.

2 Podmínky ukládání výchovných opatření (§ 31 školského zákona)

1 Zásady a pravidla pro ukládání výchovných opatření (pochvaly a jiná ocenění, kázeňská opatření)

 Výchovnými opatřeními jsou:

- pochvaly nebo jiná ocenění a

- kázeňská opatření.

1.1 Pochvaly

Pochvalu nebo jiné ocenění může udělit ředitelka školy nebo třídní učitel.

Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly ředitelky školy se zaznamená do školní dokumentace (§ 28 školského zákona). Udělení pochvaly nebo jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

- Formulace textu pochvaly musí být stručné a výstižné.

1.2 Kázeňská opatření

Kázeňskými opatřeními jsou napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitelky školy.

Uložení kázeňského opatření se vždy řídí závažností porušení povinností, okolnostmi konkrétního případu, věkem žáka a dosavadním průběhem jeho chování.

V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností postupuje škola podle školského zákona a dalších právních předpisů.

Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům se vždy považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

V případech stanovených právními předpisy škola plní oznamovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí a dalším příslušným orgánům.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

- napomenutí třídního učitele,

- důtku třídního učitele,

- důtku ředitelky školy.

Třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitelky školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (§ 28 školského zákona).

2 Kritéria pro uložení jednotlivých druhů a stupňů výchovných opatření

- Udělení výchovného opatření je závislé jednak na stupni závažnosti prohřešku žáka a jednak na jeho případném opakování v průběhu pololetí.

- Z hlediska výchovného dopadu na chování žáka se výchovné opatření žákovi uděluje bez zbytečného odkladu co nejdříve po spáchání prohřešku a jeho důkladném prošetření.

- Prohřešky žáků typu neomluvené hodiny, podvod v žákovské knížce, nepovolené opuštění školy, opakované nevhodné chování ke spolužákům, šikana nebo její projevy, krádež, závažné úmyslné poškození zařízení školy, vulgární vyjadřování k pracovníkům školy, násilné chování ke spolužákům nebo pracovníkům školy jsou považovány za závažné porušení školního řádu, třídní učitel je povinen je okamžitě hlásit řediteli školy a seznamovat ho s průběhem jejich vyšetřování a návrhem udělení výchovného opatření.

- Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy.

- Žák se dopustí přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu.

- Žák ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

- Žák záměrně narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. 

 

Infografika: Školní řád

 

 

Infografika: Pravidla pro hodnocení

 

 

 

4.2 Režim při akcích mimo školu

1. 1. Při akcích mimo školu nesmí připadnout na jednu osobu vykonávající dohled nad žáky více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může s ohledem na náročnost zajištění BOZP žáků stanovit ředitelka školy. Organizující pedagog projedná s vedením školy zajištění BOZP, vyplní příslušný formulář o konání akce a do tří dnů po jejím konání odevzdá zástupcům ředitelky vyhodnocení akce. Pro pořádání škol v přírodě platí samostatná směrnice.
   2. Při akcích mimo školu zajišťují učitelé nebo zaměstnanci školy dohled 15 minut před stanovenou dobou shromáždění. Místo a čas shromáždění žáků i skončení akce prokazatelně oznámí pedagogičtí pracovníci zajišťující dohled nejméně dva dny předem zákonným zástupcům prostřednictvím elektronického informačního systému školy EduPage nebo informačního lístku s návratkou.
   3. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase.
   4. Při přecházení žáků na určené místo se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před uvedenými akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, kurzy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
   5. Součástí povinné výuky je také výuka plavání ve dvou ročnících I. Stupně.

Výcvikové kurzy

Škola může organizovat výcvikové kurzy a další akce související se vzděláváním podle svých organizačních a personálních možností. Podrobnosti o jejich konání, podmínkách účasti a bezpečnostních pravidlech stanoví škola pro jednotlivé akce samostatně.

1. 1. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity školy jako výjezdy do zahraničí, bruslení atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné potvrzení (v dílčích případech může škola vyžadovat i lékařské potvrzení).
   2. Při zapojení školy do soutěží zajišťuje bezpečnost a zdraví žáků po dobu dopravy vysílající škola, pokud se se zákonnými zástupci nedohodne jinak. O jiném způsobu je veden písemný záznam. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků spolu s dohledem naší školy organizátor.
   3. U soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje BOZ žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonnými zástupci nedohodne jinak.
   4. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
   5. Pro pořádání akcí konaných mimo budovu školy mohou platit zvláštní směrnice školy aktualizované školou.
   6. Za dodržování předpisů o BOZ odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelkou školy.
   7. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.
   8. Pro závažnou nekázeň může být žák z účasti na mimoškolní akci vyřazen a bude mu ve škole určen náhradní program. Závažná a opakovaně řešená nekázeň může být důvodem jeho neúčasti i na dalších mimoškolních akcích. O této situaci rozhoduje ředitelka školy, vedoucí akce nebo vedoucí kurzu.

4.3 Prevence šíření infekčních onemocnění

Při zjištění infekčního onemocnění informuje zákonný zástupce třídního učitele, popř. vedení školy, žák zůstává izolován v domácím prostředí. V případě výskytu pedikulózy (vší) je zákonný zástupce povinen žáka izolovat v domácím prostředí po nezbytně dlouhou dobu tak, aby po návratu do školy nehrozilo nebezpečí dalšího šíření. Vši dostatečně účinně nereagují na chemické preparáty, proto je nutné i manuální vybírání hnid, popř. ostřihání vlasů. Pokud zákonný zástupce povinnost nesplní, bude škola nucena obrátit se na OSPOD. Vyskytnou-li se vši ve třídě, informuje o této skutečnosti vyučující zákonného zástupce, který si ve stejný den dítě ve škole vyzvedne. Ostatní rodiče v příslušné třídě budou informováni písemně.

4.4 Podmínky pro uvolňování, omlouvání a dokládání nepřítomnosti dětí a žáků ve vyučování

1. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením v jednom dni (návštěva lékaře, úřadů, očkování apod.): rodiče si žáka, který odchází před skončením vyučování, vyzvednou osobně. Na II. stupni je odchod žáka možný také na základě předem zaslané písemné omluvy zákonného zástupce v elektronickém školním systému EduPage třídnímu učiteli; ten následně informuje ostatní vyučující. Omluva telefonicky, formou SMS či e-mailem není možná. Předem neohlášená nepřítomnost na odpoledním vyučování a na akcích školy musí být doložena písemně prostřednictvím omlouvání absence v systému EduPage.
2. Při odchodu ze školní budovy v době výuky musí mít žák souhlas třídního učitele (TU). V případě nepřítomnosti TU uvolňuje žáky učitel pověřený zastupováním TU nebo vedení školy.
3. V době školního vyučování může žák opustit školní budovu pouze po domluvě s třídním učitelem, popřípadě s vyučujícím, pokud si žáka zákonní zástupci osobně převezmou v učebně nebo v sekretariátu školy (jedná se například o nevolnost apod.).
4. Nepřítomnost žáka předem známou (nemoc, rodinné důvody) omlouvají zákonní zástupci osobně na místě nebo písemně pouze skrze školní informační systém EduPage do 3 dnů od začátku absence.
5. V případě náhlé nepřítomnosti žáka (nevolnost, nemoc) je zákonný zástupce žáka povinen ohlásit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka – v EduPage třídnímu učiteli.
6. V odůvodněných případech, zejména při opakované nebo jinak podezřelé absenci, může škola v souladu s § 50 odst. 1 školského zákona, školním řádem a metodickým doporučením MŠMT k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování (č. j. MSMT-780/2024-3, aktualizace k 30. 1. 2026) požadovat doložení nepřítomnosti žáka potvrzením ošetřujícího lékaře jako součást omluvenky zákonného zástupce. Za podezřelou absenci lze považovat zejména opakované krátkodobé absence navazující na víkendy nebo prázdniny, absenci v den předem oznámeného ověřování znalostí nebo jiné opakující se vzorce nasvědčující účelovosti. Pokud zákonný zástupce přes výzvu školy takové doložení bez vážného důvodu neposkytne, škola vyhodnotí další postup podle okolností konkrétního případu a platných právních předpisů.
7. O uvolnění žáka z vyučování pro předem známý důvod musí zákonný zástupce předem požádat. Povolení maximálně třídenní absence uděluje třídní učitel, o povolení delší absence je nutno žádat ředitelku školy písemně (s vyjádřením třídního učitele) – formulář je na webových stránkách školy nebo v sekretariátu.
8. Pravidelné uvolnění z jednotlivých hodin je možné písemnou žádostí rodičů prostřednictvím formuláře, který je možno stáhnout z webových stránek školy nebo si jej vyzvednout v sekretariátu školy.
9. Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
10. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

4.5 Řešení neomluvené absence

1. 1. Při 20 neomluvených hodinách svolá třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem výchovnou komisi (složení: zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce vedení), která z jednání provede písemný záznam.
   2. Při 50 neomluvených hodinách je třídní učitel povinen nahlásit neomluvenou absenci výchovnému poradci, který o této skutečnosti informuje OSPOD Cheb.

5 Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

5.1 Obecné podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví

- Děti a žáci jsou pravidelně poučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví a požárních předpisech pověřenými pedagogickými pracovníky a třídním učitelem na začátku školního roku, před každými prázdninami a před konáním každé školní akce. O školním řádu jsou poučeni vždy na začátku každého školního roku nebo při jeho změnách. Zápis o poučení je prováděn do třídní knihy ve školní matrice.

5.2 Předcházení úrazům, uložení prostředků první pomoci, kontakty pro poskytnutí pomoci ve škole

1. 1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola všemi svými zaměstnanci. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitelka školy k zajištění BOZ žáků určit také a pouze tehdy, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
   2. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
   3. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy.
   4. V případě úrazu je první pomoc poskytnuta v sekretariátu školy, který je vybaven lékárničkou první pomoci. Kontakty na poskytnutí první pomoci: 155, 112.
   5. Lékárničkou první pomoci jsou také vybaveny kabinety učeben chemie, tělesné výchovy, učebna kuchyňky, výtvarné výchovy, fyziky, keramické dílny a školní dílny.

5.3 Postup při informování o úrazu

1. 1. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve vnějších a vnitřních prostorách školy nebo při akci pořádané školou, žáci hlásí ihned pedagogickému dohledu, který úraz zapíše do Knihy úrazů uložené a vždy dostupné v sekretariátu školy. Dohlížející pedagogický pracovník zapíše do knihy úrazů: pořadové číslo, jméno, příjmení, datum narození zraněného, popis úrazu a události, čas a místo, kdy k úrazu došlo, kým byl úraz ošetřen, zda byl způsoben jinou osobou a záznam podepíše.
   2. Škola vede evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při činnostech v rámci školy, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

5.4 Podmínky bezpečnosti při tělesné výchově, při činnosti v odborných učebnách, laboratořích a dílnách

- Při výuce v tělocvičně, dílnách, v odborných pracovnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelně poučení žáků v úvodní vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při této hodině chyběli. O poučení provede učitel záznam do třídní knihy – školní matriky.

5.5 Odpovědnost za žáky a řešení úrazů

1. 1. Škola odpovídá za žáky v době stanovené rozvrhem výuky žáka, včetně volnočasových aktivit, přestávek mezi vyučovacími hodinami a v době stravování.
   2. Žáci a zaměstnanci školy dodržují předpisy BOZ a PO; pokud zjistí závady nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech zaměstnance školy nebo nadřízeného a v rámci svých schopností zabránit vzniku škody.
   3. Pedagogičtí pracovníci sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují prostřednictvím sekretariátu co nejdříve zákonného zástupce nemocného nebo zraněného žáka.
   4. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.
   5. Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě všichni pracovníci školy první pomoc, zajistí ošetření žáka i jiné osoby lékařem. Všechny úrazy ihned hlásí v sekretariátu, závažnější úrazy obratem také vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dozvěděl první.
   6. Za otevření a zavření oken v učebnách je zodpovědný příslušný učitel.
   7. Dozírajícími pracovníky školy je prováděna kontrola přicházejících osob.

5.6 Prevence sociálně patologických jevů, prevence a řešení šikany ve škole

1. 1. K řešení sociálně patologických jevů a prevenci šikany ve škole vydává škola každoročně Školní preventivní program. Ten je součástí výchovy a vzdělávání po celou dobu povinné školní docházky žáka (řeší zdraví, poškození a podporu zdraví, nemoci a úrazy, drogovou závislost, alkoholismus a kouření, šikanování, vandalismus aj.). Program navrhuje metody a formy školní práce k osvojení preventivních ochranných kompetencí dětí a žáků, navrhuje konkrétní témata prevence do vzdělávacího procesu a doporučení pro osobnostní a sociální rozvoj dětí a žáků včetně průpravy v sociálních dovednostech.
   2. Projevy šikanování (včetně kyberšikany) mezi žáky jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Šetření šikany se řídí krizovým plánem školy.
   3. V případě, že žák, pracovník školy nebo zákonní zástupci žáků obdrží zprávu (např. sms, e- mail, nahrávka aj.) s ponižujícím a urážlivým textem, je potřeba tuto zprávu uložit, zálohovat a předat třídnímu učiteli, výchovnému poradci, metodikovi prevence nebo vedení školy.
   4. Projevy úmyslného ubližování, poškozování zdraví, věcí, šíření návykových a omamných látek nebo jejich napodobenin, kouření ve škole nebo v areálu či šikana jsou posuzovány jako hrubé porušování školního řádu.
   5. Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové a omamné látky nebo ve škole s nimi manipulovat. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu a užívání návykových či omamných látek v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je nutné mu v další konzumaci zabránit. Podle závažnosti stavu žáka posoudí pracovník školy ohrožení žáka. V případě, že žák je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a volá lékařskou službu první pomoci. Pokud akutní nebezpečí nehrozí, sepíše zaměstnanec školy písemný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol či omamnou látku) a vyrozumí vedení školy. V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol či užíval omamnou látku ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.
   6. Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci omamných látek nebo jejich napodobenin, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu.
   7. Doporučené postupy při řešení sociálně patologických jevů, které se mohou ve škole objevit, řeší Krizový plán školy.

6 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany dětí a žáků

1. 1. U každého svévolného či nedbalostního poškození nebo zničení majetku školy (např. také učebnic), majetku žáků, pedagogických pracovníků či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od zákonného zástupce žáka, který poškození způsobil. Pokud byl vznik škody způsoben žákem neúmyslně (dle vyjádření svědků a pedagogického pracovníka), na náhradu škody od zákonného zástupce žáka není právní nárok. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody se zákonným zástupcem žáka je vznik škody hlášen Policii ČR, přestupkové komisi města, případně orgánům sociálního odboru – oddělení péče o dítě.
   2. Dojde-li ke škodě na majetku školy způsobené žákem, prošetří třídní učitel/ka žáka okolnosti, za kterých došlo ke vzniku škody. Následně zváží výchovná opatření a dle situace se podílí na realizaci technických opatření a vymáhání škody.
   3. Projevy vandalismu jsou posuzovány jako hrubé porušování školního řádu.
   4. Žáci mají zakázáno využívat elektronickou síť školy pro soukromé účely.

 

7 Pravidla používání umělé inteligence ve škole

7.1 Základní princip

Umělá inteligence je ve škole vnímána jako vzdělávací nástroj, který může žákům pomáhat při učení. Nesmí však nahrazovat vlastní práci, myšlení a odpovědnost žáků.

7.2 Povolené využití

AI musí být vždy v souladu s pokyny učitele. Žáci mohou nástroje AI používat zejména k:

• vysvětlení učiva
• procvičování a studiu
• hledání nápadů a inspirace
• kontrole pravopisu a formulace textu
• učení cizích jazyků
• podpoře při programování

7.3 Nepovolené využití AI

Za porušení školního řádu se považuje zejména:

• • • vydávání práce vytvořené AI za vlastní práci žáka
    • použití AI při testech, písemkách a zkoušení bez souhlasu učitele
    • generování celých referátů, slohů, projektů či domácích úkolů bez přiznání použití AI
    • využití AI k podvádění nebo obcházení školních pravidel. Takové jednání je považováno za porušení pravidel hodnocení a školního řádu.

7.4 Povinnost přiznat použití AI

Pokud žák použije AI při tvorbě práce, je povinen řídit se pokyny učitele a na vyžádání uvést, jak byla AI použita. Učitel může stanovit, kdy je použití AI povoleno, omezeno nebo zakázáno.

7.5 Ochrana soukromí a bezpečnost

Žákům je zakázáno zadávat do AI nástrojů:

• • • jméno a příjmení osob
    • název školy a třídy
    • kontaktní údaje
    • fotografie osob
    • zdravotní nebo osobní problémy
    • informace o spolužácích nebo zaměstnancích školy
    • přístupová hesla a citlivá data

Porušení tohoto pravidla je považováno za závažné porušení školního řádu.

7.6 Zákaz zneužití AI

Je zakázáno používat AI k:

• • • kyberšikaně
    • vytváření falešných fotografií, videí či zpráv
    • vydávání obsahu vytvořeného AI za skutečný obsah jiných osob
    • urážení, vyhrožování nebo manipulaci

Takové jednání může být řešeno jako závažné porušení školního řádu.

7.7 Odpovědnost žáka

Za odevzdanou práci vždy odpovídá žák:

• i pokud použil AI
• i pokud AI poskytla chybnou informaci

8 Zveřejnění školního řádu, způsob seznámení a platnost

1. Školní řád je zveřejněn ve vestibulu školy a na webových stránkách školy.
2. Způsob seznámení žáků, zákonných zástupců a zaměstnanců školy se školním řádem a poučení o povinnosti dodržovat školní řád:

11. datum seznámení žáků s tímto školním řádem je uvedeno v jednotlivých třídních knihách školní matriky;

3. rodiče se seznamují se školním řádem a jeho případnými dodatky při zahájení školní docházky žáka nebo na základě oznámení školy elektronicky v systému EduPage;
4. zaměstnanci se seznamují se školním řádem vnitřním informačním systémem a na pedagogické radě; tento řád je směrnicí školy;
5. tento školní řád je závazný pro všechny žáky, zákonné zástupce a pracovníky školy;
6. dnem nabytí účinnosti této směrnice se ruší předchozí školní řád.

9 Přílohy školního řádu

Povinnou přílohou č. 1 tohoto školního řádu jsou Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vydala: Mgr. Vendula Khynychová - ředitelka školy

 

Přehled provedených změn pro školskou radu

Tento přehled shrnuje hlavní změny a doplnění zapracované do školního řádu před jeho předložením školské radě ke schválení.

1. Do úvodních ustanovení bylo doplněno vymezení role školy jako vzdělávací instituce, důraz na bezpečné a zdravé prostředí a vyjasnění součinnosti školy a rodiny ve výchovně-vzdělávacím procesu.
2. Do povinností žáků a zákonných zástupců byla doplněna pravidla pro sledování a doplňování zameškaného učiva prostřednictvím systému EduPage.
3. Byl výslovně doplněn zákaz pořizování a šíření audiozáznamů, videozáznamů a fotografií pracovníků školy nebo spolužáků bez souhlasu vyučujícího.
4. Do povinností zákonných zástupců byla doplněna pravidla respektující komunikace se školou a ochrany osobnosti zaměstnanců školy.
5. Do části o omlouvání nepřítomnosti bylo doplněno ustanovení o možnosti požadovat v odůvodněných případech potvrzení ošetřujícího lékaře.
6. Do přílohy k výchovným opatřením byl doplněn stručný postup školy při závažném nebo opakovaném porušování školního řádu, včetně možné součinnosti s externími institucemi.

 

Příloha

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a podmínky ukládání výchovných opatření (§ 30 odst. 2 a § 31 školského zákona)

Obsah:

1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (§ 30 odst. 2 školského zákona)

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

3.2 Stupně hodnocení chování

4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

7.1 Komisionální zkouška

7.2 Opravná zkouška

8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

9. Způsob hodnocení žáků cizinců

10. Formulář – Žádost o uvolnění žáka z vyučování

2 Podmínky ukládání výchovných opatření (§ 31 školského zákona)

1. Zásady a pravidla pro ukládání výchovných opatření (pochvaly a jiná ocenění, kázeňská opatření)

2. Kritéria pro uložení jednotlivých druhů a stupňů výchovných opatření

Při závažném nebo opakovaném porušování školního řádu škola v rámci svých kompetencí uplatňuje standardní výchovná opatření podle § 31 školského zákona a souvisejících právních předpisů. Mezi tato opatření patří zejména napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy a hodnocení chování podle pravidel stanovených v této příloze. Tato opatření směřují k nápravě chování žáka a k zajištění bezpečného a řádného průběhu vzdělávání.

Pokud jsou možnosti školy vyčerpány, žák vykazuje soustavné nezvladatelné chování, opakovanou agresivitu, závažně narušuje vzdělávání nebo svým jednáním ohrožuje bezpečnost a zdraví spolužáků či zaměstnanců školy, škola přijímá nezbytná ochranná a organizační opatření a vyžaduje bezodkladnou součinnost zákonných zástupců. Nepostačují-li opatření školy k nápravě nebo neposkytují-li zákonní zástupci potřebnou součinnost, škola bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.

Podle povahy obtíží může škola zákonným zástupcům doporučit nebo navrhnout spolupráci se školským poradenským zařízením, pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickým centrem, střediskem výchovné péče nebo dalšími odbornými pracovišti. V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví, při závažném násilném jednání, kyberšikaně, rozsáhlém vandalismu nebo při důvodném podezření na protiprávní jednání škola neprodleně kontaktuje složky integrovaného záchranného systému nebo Policii České republiky a dále postupuje v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci.

1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (§ 30 odst. 2 školského zákona)

1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

2. Za první pololetí vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.

7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

9. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích

pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména

vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů

školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které

ovlivňují jeho výkon.

10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou

náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační

období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a

přiměřeně náročně.

15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se

hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží

učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat

v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru

klasifikace za příslušné období.

16. Ředitelka školy je povinna působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.

17. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím systému EduPage,

- u žáků 1. a 2. ročníku je klasifikace zaznamenávána i do notýsku pro klasifikaci,

- klasifikace uvedená v systému EduPage je rozhodující pro informovanost zákonných zástupců a pro stanovení závěrečné klasifikace z daného předmětu.

- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),

- případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

18. Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období  navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech,

      popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a

      neklasifikují.  Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli

      klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

19. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných

      předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů výchovného

      zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do

      vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně

      opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval

      ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

20. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní

       termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po

       skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první

       pololetí nehodnotí.

21. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní

       termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září

       následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší

       vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

22. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého

       pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl,

       nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální

       přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad.

       Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu

       dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

23. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo

       předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu

       ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka

       stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo

       krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

      žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

      Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

24. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí

      neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy

      již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce

      povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

25. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí

      neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování

      ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli; rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání v pedagogické radě.

2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního 

    řádu školy během klasifikačního období.

3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením

    k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

- průběžně prostřednictvím systému EduPage,

- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),

- okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.

 

2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří,

- co mu ještě nejde.

- jak bude pokračovat dál.

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".

2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktických činností a

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

3. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo

pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

3.2 Stupně hodnocení chování

(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,

b) 2 – uspokojivé,

c) 3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků.

4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení.

Prospěch

Chování

6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,

- analýzou různých činností žáka,

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň čtyři známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu žáka a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu žáka jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

  učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

7 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

7.1 Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, 

- při konání opravné zkoušky.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

- předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do školní dokumentace poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

7.2 Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitelka školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žákovi, který konal opravnou zkoušku:

 

Vykonání opravné zkoušky (poznámka ve školní dokumentaci)

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

 

Nedostavení se k opravné zkoušce

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

6. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

9 Způsob hodnocení žáků cizinců

1. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Při hodnocení těchto žáků se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 této vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka.

Žák – občan Slovenské republiky – má právo při plnění studijních povinností používat, s výjimkou českého jazyka a literatury, slovenský jazyk.

2. Škola při vzdělávání žáků cizinců postupuje v souladu s platnými právními předpisy a zohledňuje jejich jazykové možnosti a individuální vzdělávací potřeby.

3. Na konci 1. pololetí nemusí být žák cizinec hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by však žák nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamená to, že opakuje ročník.

2 Podmínky ukládání výchovných opatření (§ 31 školského zákona)

1 Zásady a pravidla pro ukládání výchovných opatření (pochvaly a jiná ocenění, kázeňská opatření)

 Výchovnými opatřeními jsou:

- pochvaly nebo jiná ocenění a

- kázeňská opatření.

1.1 Pochvaly

Pochvalu nebo jiné ocenění může udělit ředitelka školy nebo třídní učitel.

Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly ředitelky školy se zaznamená do školní dokumentace (§ 28 školského zákona). Udělení pochvaly nebo jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

- Formulace textu pochvaly musí být stručné a výstižné.

1.2 Kázeňská opatření

Kázeňskými opatřeními jsou napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitelky školy.

Uložení kázeňského opatření se vždy řídí závažností porušení povinností, okolnostmi konkrétního případu, věkem žáka a dosavadním průběhem jeho chování.

V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností postupuje škola podle školského zákona a dalších právních předpisů.

Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům se vždy považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

V případech stanovených právními předpisy škola plní oznamovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí a dalším příslušným orgánům.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

- napomenutí třídního učitele,

- důtku třídního učitele,

- důtku ředitelky školy.

Třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitelky školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (§ 28 školského zákona).

2 Kritéria pro uložení jednotlivých druhů a stupňů výchovných opatření

- Udělení výchovného opatření je závislé jednak na stupni závažnosti prohřešku žáka a jednak na jeho případném opakování v průběhu pololetí.

- Z hlediska výchovného dopadu na chování žáka se výchovné opatření žákovi uděluje bez zbytečného odkladu co nejdříve po spáchání prohřešku a jeho důkladném prošetření.

- Prohřešky žáků typu neomluvené hodiny, podvod v žákovské knížce, nepovolené opuštění školy, opakované nevhodné chování ke spolužákům, šikana nebo její projevy, krádež, závažné úmyslné poškození zařízení školy, vulgární vyjadřování k pracovníkům školy, násilné chování ke spolužákům nebo pracovníkům školy jsou považovány za závažné porušení školního řádu, třídní učitel je povinen je okamžitě hlásit řediteli školy a seznamovat ho s průběhem jejich vyšetřování a návrhem udělení výchovného opatření.

- Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy.

- Žák se dopustí přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu.

- Žák ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

- Žák záměrně narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.